wz

Pojednání o ryzím náhlém osvícení

     
 
POJEDNÁNÍ O RYZÍM NÁHLÉM OSVÍCENÍ, ŠKOLY VELKÉHO POVOZU, KTERÉ ODHALUJE MYSL A ZJEVUJE PŘIROZENOST SKUTEČNOSTI

Svrchovaná cesta odhalující pravou podobu skutečnosti se vztahuje k mysli. Všichni ctihodní Moudří minulosti a budoucnosti směřují k této bráně. Neboť těm, kteří procitli, je trojí svět pouhou Myslí. Ti, kdo neprocitli, sní jako ve spánku. Škola Velikého povozu musí zápasit s podobami a zjevovat skutečné. Ti, kdo plně procitli, vědí, že vše zjevené je klidné a tiché, že příčinné vztahy plodí výsledky a z dočasný kombinací vznikají jména. Ti, kdo nerozumí, se připoutávají ke jménům, řídí se slovy, ženou se za představami a uvedeni v omyl stále putují.
Chcete-li zastavit klamné a navrátit se ke skutečnému, kdy poskvrnění i čistota jsou si rovny, musíte zaměřit svou pozornost a rozjímat o sebeodhalujícím významu základního osvícení Mysli. Jakmile má vaše rozjímání sílu, stále ještě nejste za tímto významem, [pak] pozornost dosáhne druhého břehu a jste trvale v nejhlubším meditativním soustředění. Provádíte-li to dlouho a nepřetržitě, vše je přirozeně dokonáno.
Jste-li v rozjímání znepokojen, nechte postupně tělo a mysl směřovat ke skutečnosti. Vyprázdněte svou hruď /svědomí, srdce, mysl/ a tak se veškerá činnost provždy uklidní. Vědomi si [věcí], aniž byste je rozvíjeli, pohybujete se volně v samádhi, pozorně sledujejíce Svrchovanou cestu a její moc. Tak dosáhnete dharmakáji, těla /jádra, podstaty, obsahu/ skutečnosti. Když se obrátíte a procitnete ve zdroji Mysli, neexistují žádné překážky ani zábrany. Její tělo je jako prázdný prostor a tak se tomu říká nekonečné samádhi. Mysl neodchází ani nepřichází, a proto se tomu říká tiché samádhi. Uprostřed všeho bytí je čistá a nehledající, takže to bývá nazýváno nepochopitelné samádhi. Samádhi je nezkalené a nesleduje příčinné vznikání, proto se tomu říká samádhi skutečné podstaty věcí.
Všichni žáci hledají vysvětlující pochopení [a tak] nehledají přímou zkušenost. Pokud se chcete zabývat Velkým povozem bez zkušenosti, jak upokojit mysl, vaše poznání se zajisté vydá špatným směrem.
Z Changanu v Yongzhou pocházel laik jménem Li Huiguang: jeho řádové jméno bylo Veliké uvědomění. Vůbec nedbal o slávu a zisk, ale soustředil se na hledání osvícení. Sloužil Huianovi a později Shenhuiovi. Oba ho osobně ústně poučili a obdržel podstatu jejich nauky. Byl schopen dosáhnout základ a prozkoumat hlubiny pramene čistých pravd a jemných principů [a tak] se zjevil uprostřed živých bytostí a vstoupil do prázdnoty v dokonalém splynutí a svobodě.
Když nebyl zaneprázdněn čchanovým rozjímáním, bědoval laik Li , že zástupy byly oklamány. Proto uveřejnil tuto tresť dharmy, odhalující hlubokou bránu k jevům, vnitřní skutečnosti a ukazující jemné pravdy. Toto [pojednání] je možno nazývat člunem, na kterém lze přeplout moře přímo k osvícení. Tato slova jsou důvěry hodná a pravdivá. Doufal, že neosvícení mohou nalézt osvícení, ti kdo nežijí v míru naleznou mír a že ti, kteří jsou dosud spoutáni mohou najít osvobození.

1.Otázka:
Buddhova dharma je nezměrná a tajemná, obyčejným lidem nepochopitelná. Její písemnictví je rozsáhlé, jeho významům je těžké porozumět. Mohli bychom se otázat na základní nauky čchanových Mistrů? Nechť se nám dostanou nějaká poučení, vhodné prostředky, bezprostřední přiblížení přímými slovy bez záhad, něco, co neopustí nás, světské lidi.
Mistr čchanu Veliké uvědomění odpověděl:
Výborně! Výborně! Sleduji vaši otázku a [vidím, že] vaše bódhisattvovská východiska se blíží čistotě a zralosti. Je mi čtyřicet pět a je tomu více než dvacet let, co jsem vstoupil na Svrchovanou cestu a dosud zde nebyl nikdo, kdo by se na toto otázal. Co vás znepokojuje? Jaké pochybnosti se pokoušíte rozptýlit? Mluvte otevřeně - není čas trápit se slovy.

2.Otázka:
Přejeme-li si vstoupit na Cestu, jakou dharmu bychom měli cvičit, jakou studovat, hledat, zakoušet a jakou dosahovat, abychom kráčeli k osvícení?
Odpověď:
Žádná dharma se nestuduje a není žádné hledání. Žádná dharma se nezakouší a není žádné dosahování. Žádná dharma není uvědomována a není žádná Cesta, kterou je možno pěstovat. To je osvícení.

3.Otázka:
Od nepaměti jsme plynuli, v rozporu s vnitřní pravdou, zrozením a smrtí. Poté, co jsme právě zaslechli náhlé učení, jsme zmateni a nechápeme. Naše vědomí je otupělé a my nevíme kde se nacházíme. Jsme jako opilí, kteří nemohou ještě vystřízlivět. Pokorně doufáme, že se skloníte k oklamaným zástupům a poskytnete nám málo vzdělaným [nějaká poučení] tak, že se pomocí tvých vhodných prostředků budeme moci setkat se skutečností. Jaká je naše pravá podstata /totožnost, duše, Já/?
Odpověď:
Nedává vznikat [klamným stavům] mysli, [a tak] je stále čistá a beztvará.

4.Otázka:
Co je naší nejvlastnější podstatou?
Odpověď:
Vidění, slyšení, myšlení, čtyři elementy a každá věc zvlášť mají svou vlastní podstatu.

5.Otázka:
Z čeho se rodí vlastní podstata?
Odpověď:
Rodí se z klamné mysli /nesprávného, světského myšlení/.

6.Otázka:
Jak je možno se oddělit od vlastní podstaty?
Odpověď:
Pokud [klamné stavy] mysli nevyvstávají, je to oddělení.

7.Otázka:
Co je Cesta? Jaká je vnitřní pravda? Co je Mysl?
Odpověď:
Mysl je Cesta. Mysl je vnitřní pravdou. Není žádná vnitřní pravda mimo mysl a žádná mysl mimo vnitřní pravdu. Jelikož mysl je schopna se uklidnit, nazývá se vnitřní pravdou. Vzhledem k tomu, že vnitřní pravda si uvědomuje a může jasně zářit, nazývá se myslí. Když jsou si tedy mysl a vnitřní pravda rovny, to je buddha. Jakmile mysl objeví vnitřní pravdu, nevidíte zrození ani smrt a tak obyčejný a moudrý se od sebe neliší, předměty a poznávání nejsou dvěmi, podstata a jev jsou spojeny, poskvrněné a čisté jsou jedinou takovostí. V pravém uvědomění, které je v souznění s vnitřní skutečností, není nic, co by nebylo Cestou. Vyproštěni z "já" a "ty", provádíte všechna cvičení najednou. Není žádné předtím a potom a žádné mezi. Vaše pouta jsou uvolněna a jste volní - tomu se říká Cesta.

8.Otázka:
Jak lze souznít s vnitřní pravdou abychom vstoupili [do osvícení]?
Odpověď:
Pokud nevytváříte [klamné stavy] mysli a jste stále bez podob, je to souznění.

9.Otázka:
Co je ve shodě s Cestou?
Odpověď:
Otevřená, k ničemu nepřipoutaná mysl souzní [s Cestou].

10.Otázka:
Co je nepravda/faleš, lež/?
Odpověď:
Nepravda znamená neuvědomovat si základní Mysl.

11.Otázka:
Co je omyl?
Odpověď:
Omyl je vytváření všech druhů předmětů.

12.Otázka:
Co je základem Mysli? Co je klamem Mysli?
Odpověď:
Pokud děláte rozdíly, je to klam Mysli. Pokud nerozlišujete, je to základem Mysli.

13.Otázka:
Kde se rodí Mysl, která rozlišuje a Mysl, která tak nečiní?
Odpověď:
Mysl, která rozlišuje, se rodí z omylu. Mysl, která nevytváří rozdíly, se rodí z pravé moudrosti.

14.Otázka:
Uvažovány společně, kde se rodí?
Odpověď:
Nikde se nerodí.

15.Otázka:
Nerodí-li se nikde, jak můžete hovořit o omylu či pravé moudrosti?
Odpověď:
Neznáte-li podstatu mysli, budete rozvíjet všechny druhy omylů. Znáte-li podstatu mysli, je to pravá moudrost.

16.Otázka:
Právě jste mluvil o poznání a neznalosti - z čeho se rodí?
Odpověď:
Poznání se rodí z procitnutí. Z klamného myšlení se nerodí žádné poznání.

17.Otázka:
Všechny vnímající bytosti nesprávně smýšlejí. Jak by mohly být zároveň skutečně moudří?
Odpověď:
Všechny vnímající bytosti jsou opravdu moudré - ve skutečnosti není nesprávné smýšlení.

18.
Otázka:
Právě teď jsme zapleteni do světského/klamného/ myšlení - jak můžeme říkat, že máme pravou moudrost?
Odpověď:
Ve skutečnosti jste v podstatě bez nepravdivého myšlení. Když to nazýváte nesprávné myšlení, je to jako osoba pijící nápoj rozšiřující zornice, která poté hledá na obloze jehlu. Na obloze opravdu žádnou jehlu nenalezne.

19.
Otázka:
Dejme tomu, že klamné myšlení v podstatě neexistuje, co se všichni dnešní praktikující pokoušejí odříznout, aby nalezli Cesty?
Odpověď:
Není nic k odříznutí a není žádná Cesta, kterou je možno vyhledávat.

20. Otázka:
Není-li možno hledat Cestu ani nic co odříznout, tak proč potom Buddha v Písmech hovoří o odříznutí myšlení vytvářejícího klamy?
Odpověď:
Ve skutečnosti Buddha neučil odříznutí klamného myšlení. Se zastavením klamného myšlení je to takto: bez odpoutání se od nesprávného přemýšlení, všechny vnímající bytosti falešně pociťují, že něčeho dosahují a něco přerušují; klamně vnímají, že plody nesprávného myšlení vskutku existují. Buddha hovořil dočasně v pojmech zjeveného klamného myšlení, následuje tak představy vnímajících bytostí. Ve skutečnosti o tom neřekl ani slovo. Byl jako dobrý lékař předepisující lék proti nemoci. Není-li žádná choroba, nepředepisuje medicínu.

21. Otázka:
Jestliže Buddha nehovořil o klamném myšlení, kdo vytvořil nesprávné názory?
Odpověď:
Vnímající bytosti je stvořily.

22. Otázka:
Proč nevytvářejí pravou moudrost, ale pokračují ve zvráceném tvoření relativních názorů?
Odpověď:
Neznají pravou moudrost, a tak vytvářejí relativní názory. Kdyby měli pravou moudrost, potom by nebyly relativní názory.

23. Otázka:
Existuje-li pravá moudrost, musí být i relativní názory. Jak můžete tvrdit, že neexistují relativní názory?
Odpověď:
Ve skutečnosti, vědomé bytosti nemají ani relativní názory ani pravou moudrost. Ani jedno nelze naleznout.

24. Otázka:
Je-li obojí nedosažitelné, potom musí platit, že ani obyčejní ani moudří lidé neexistují.
Odpověď:
Existují obyčejní lidé a jsou také moudří, ale vy je nepoznáváte.

25. Otázka:
Jaký rozdíl je mezi obyčejným a moudrým člověkem?
Odpověď:
Rozlišujete-li jste obyčejný člověk. Pokud nerozlišujete, jste moudrý.

26. Otázka:
Ti, kdo rozlišují, jsou obyčejní, ti, kdo nerozlišují, jsou moudří. A co dítě, které nerozlišuje? Může být moudré?
Odpověď:
Pokud přijmete toto vysvětlení, jste velmi pošetilí. Nemluvňata a děti neznají dobré a špatné, stejně jako nevědomí lidé nerozpoznávají, co zasluhuje úctu a co nikoliv. Jak by toto mohlo být "nerozlišování"? To, co je nezbytné, je stále působit na rozlišující mysl v duchu vnitřní pravdy pravé Takovosti, k dosažení nerozlišující moudrosti.

27. Otázka:
Je nezrozené shodné s nerozlišující moudrostí?
Odpověď:
Chvíli pozorujte. Pozorujte čistou mysl. Pozorujte [stavy] mysli, které se objevují. Musíte vnímat, že mysl je od počátku dokonale čistá, nepotřísněná vnějšími předměty. Musíte jasně chápat a vidět, že ve věcech a událostech, [výplodech] příčin a podmínek, nemůže být nalezena žádná trvalá podstata. Potom poznáte, že [plody] příčin a podmínek jsou jak prázdné tak neprázdné. To znamená, že světské jevy, všechny ty hojné zástupy myriád podob světa, [obvyklé vztahy jako] pán a služebník, otec a matka, laskavost a spravedlivost, slušnost a dobrá vůle se nezničí [učením o prázdnotě]. Proto Písma umožňují vstoupit do nirvány bez ničení jevů světa. Ničíte-li světské dharmy, potom jste obyčejné bytosti plynoucí osaměle cestou zrození a smrti. Jevy světských příčin a podmínek neexistují nezávisle. Jsou dočasným slučováním příčinných okolností a tudíž jejich základní podstata je prázdná a nelze ji nalézt. Spatření této vnitřní pravdy se nazývá vidění přirozené povahy skutečnosti. Potom uprostřed rozlišování naleznete nerozlišující moudrost. Stále rozlišujete, ale přece jen bez rozlišování. Toto je "neničení světských jevů." Tudíž sútra říká: "Rozeznej všechny příčinné vztahy a podoby jako vstoupení do nehybné svrchované skutečnosti." Ti, kteří mohou k tomuto procitnout, získávají tichost přímo během pohybu.

28. Otázka:
Ve Vimalakírti sútře se říká: "Vždy vyhledával moudrost bez myšlenek a rozjímá o skutečnosti. Snížil touhy vůči světským jevům a znal spokojenost. Vyhledával neúnavně dharmu, která překračuje svět. Aniž by kazil své důstojné chování, byl schopen se přizpůsobit obvyklým způsobům a vyvolával moudrost duchovních sil, aby vedl vnímající bytosti." Co je tím míněno?
Odpověď:
Smysl těchto slov je zakoušen všemi buddhy minulosti, současnosti, a budoucnosti, a proto je to rozumem neproniknutelné.

29. Otázka:
Jelikož: "Vždy hledal moudrost bez myšlenek, která rozjímá o skutečnosti," proč potom Písma mluví o dobročinosti a kázni a o zásluhách lidí a bohů? Nejsou toto metody zahrnující myšlení? Proč tyto rozpory přivádějí studenty do pochybností a nevíry?
Odpověď:
Všichni věříte věcem, jimž nerozumíte. Když hovořil Buddha o dobročinnosti a kázni a o zásluhách lidí a bohů, bylo to kvůli vnímajícím bytostem, které jsou často ponořeny do nesprávného myšlení. Buddha následoval způsob myšlení vnímajících bytostí a kázal jim v pojmech nesprávných pojetí, aby je vedl k bráně velikého povozu. Pokud mi teď nevěříte, budu citovat posvátná Písma jako důkaz. Lotosová sútra říká: "Mé učení je přizpůsobeno vnímajícím bytostem. Veliký povoz je základem." Rovněž tvrdí: "Ve všech buddhových zemích v deseti směrech se nalézá pouze jediná dharma jediného povozu. Používáme přechodně prchavá slova, abychom vedli vědomé bytosti, ale vědomé bytosti nebyly nikdy vysvobozeny menšími povozy." A také prohlašuje: " Nevcházejte do styku s adepty menších povozů." Také praví: "Pouze tato jedna věc [ Buddhův povoz ] je skutečná: ostatní nejsou." Mimoto, sútra nazvaná "Všechny věci jsou nesložené" učí: "Jestliže někdo rozeznává kázeň jako oddělenou věc, potom žádnou sebekázeň nemá. Vidí-li sebe sama jako ukázňujícího se, potom ztratil kázeň." Z těchto citací je zřejmé, že Buddha objasnil Nejzazší Bránu. Neznamená to, že učil, že není [ nic takového jako ] lidské zásluhy. Vedl pouze vědomé bytosti ke schopnosti vstoupení do moudrosti probuzených. Když moudří minulosti a současnosti hovoří o mysli dospívající k mistrovství, o mysli nalézající vysvobození, o mysli dosahující moudrosti, jsou to osvícení minulosti, současnosti a budoucnosti potvrzující a osvětlující vaše pochybnosti.

30. Otázka:
Buddha vykládal nauku jediného povozu, aby přeměnil vnímající bytosti. Teď tomu všichni rozumíme. Proč však bylo potřeba pokračovat v hovoru a mást vnímající bytosti? Nebylo to nesprávné?
Odpověď:
To byste si neměli myslet. Probuzení jednali pro vědomé bytosti z velikého soucitu. Jelikož mnozí se řítí na tři zlé cesty [jako jsou pekelné bytosti, hladoví duchové a zvířata], probuzení jim odhalují bránu vhodných prostředků a vykládají pro ně šest dokonalostí. Dáváním, kázní a stálou trpělivostí jim umožňují, aby se dostali mimo tři zlé cesty. Těm, kteří přicházejí a chodí v rovinách lidí a bohů, rostou, soustředěně rozjímají a jsou moudří, umožňují aby se oddělili od utrpení narození a smrti tak, že se v budoucnosti stanou osvícenými.

31. Otázka:
Vykládali buddhové minulosti tři povozy? Vykládají buddhové současnosti tři povozy?
Odpověď:
Vykládají je všichni buddhové minulosti, současnosti i budoucnosti.

32. Otázka:
Podle čeho tak usuzujete?
Odpověď:
Lotosová sútra učí: "Pokud bych nyní velebil Buddhův povoz, vnímající bytosti ponořené v utrpení by nebyly schopny věřit této nauce a pro její přestupování by klesaly do třech zlých cest. Raději bych nevykládal dharmu a rychle vstoupil do nirvány. Uvědomuji si však moc vhodných prostředků prováděných buddhy minulosti, pro cestu, které jsem dosáhl, také já právě nyní musím vykládat tři povozy." Takže jasně víme, že všichni buddhové vykládali tři povozy, aby vedli vnímající bytosti k jedinému povozu.

33. Otázka:
Co je tím jediným povozem?
Odpověď:
Mysl je tím jediným povozem.

34. Otázka:
Jak můžeme vědět, že mysl je ten jediný povoz.
Odpověď:
Je zřejmé, že mysl, která je prázdná a bez čehokoliv, je tímto jediným povozem.

35. Otázka:
Staneme se moudrými úplným uvědoměním si, že mysl je prázdná a bez čehokoliv a je tím jediným povozem?
Odpověď:
Ano, Staneme se moudrými.

36. Otázka:
Je tam stále ten obyčejný?
Odpověď:
Ten obyčejný je tam stále také.

37. Otázka:
Jsou obyčejný a moudrý rozdílní či nikoliv?
Odpověď:
Není tu vůbec žádný rozdíl. S probuzením, je osoba ráno obyčejná a moudrá večer. Bez probuzení jste předmětem zrození a úmrtí v šesti rovinách existence.

38. Otázka:
Co je to probuzení, které zmiňujete?
Odpověď:
Probuzení do mysli.

39. Otázka:
Jsou obyčejná mysl a mysl moudrého jedna věc nebo dvě?
Odpověď:
Je to jediná věc.

40. Otázka:
Jak mohou být jednou věcí?
Odpověď:
Pokud si zcela uvědomíte, že přirozená povaha skutečnosti je průzračná a čistá a od počátku oproštěná od poskvrnění a připoutání, potom budete vědět, že je jediná.

41. Otázka:
Kdo to ví, že není žádné poskvrnění ani připoutání?
Odpověď:
Mysl ví že není žádné poskvrnění.

42. Otázka:
Jak mysl ví, že není žádné poskvrnění?
Odpověď:
Všichni probuzení minulosti, současnosti a budoucnosti vysvětlují, že mysl je bez podoby a její základní bytí je nepřekonatelně nedosažitelné. Takto víme, že tu není znečištění.

43. Otázka:
Když tedy víme, že to nemá podobu, jak můžeme vědět, že to nemá poskvrnění?
Odpověď:
Víme, že to nemá poskvrnění naprosto jasně proto, že to nemá podobu. Kdyby to mělo podobu nebo vzhled nebo umístění, pak by to mělo poskvrnění.

44. Otázka:
Hovořil jste o mysli. Kolik druhů mysli celkem existuje?
Odpověď:
Pokud jste probuzený, jedna mysl, která je nedosažitelná. Nejste-li probuzený, potom existuje mnoho druhů myslí, nevyčíslitelný počet.

45. Otázka:
Co je obyčejná mysl? Co je mysl moudrého?
Odpověď:
Chytáte-li se tvaru, je to obyčejná mysl. Jste-li odpoutáni od podob, je to mysl moudrého.

46. Otázka:
Prosím, poučte nás o základech mysli, která se chytá tvaru a mysli, která se tvaru nechytá.
Odpověď:
Když ti, kteří pěstují cestu, vidí mysl přicházející a odcházející, vidí mysl jako dlouhou či krátkou, vidí dobro a zlo, nazírají nenávistně a nazírají s láskou, vidí hněvivě a vidí radostně, uvažují o dobrém a uvažují o špatném, spatřují obyčejného a spatřují moudré, vidí nezávislost a závislost, uvažují o nirváně, vidí oproštění se a neoproštění se, uvažují o probuzených a o osvícených bytostech, zkoumají rozjímavé soustředění, prozkoumávají moudrost atp. - všechno toto jsou [příklady] nesprávně uvažující mysli obyčejných lidí.

47. Otázka:
Jaká je mysl lidí, kteří jsou moudří?
Odpověď:
Nepodnícení jediné myšlenky, nevidění jediné věci - toto je mysl moudrých.

48. Otázka:
Mistře čchanu, dosáhl jste mysli moudrých?
Odpověď:
Nedosáhl jsem ničeho.

49. Otázka:
Pokud jste nedosáhl ničeho, jak můžete vědět?
Odpověď:
Právě nyní nic nedosahuji a nic nevím. Takhle praví sútra: "Nic neví a nic nedosahuje. Tím, že nic nedosahuje je probuzenou bytostí."

50. Otázka:
Komu tedy v zásadě tato skutečnost náleží?
Odpověď:
Nenáleží vůbec ničemu. Pokud by to něčemu náleželo, kroužilo by to [ještě] narozením a smrtí. Tím, že není nic, čemu by to náleželo, v podstatě to trvá stále.

51. Otázka:
[Slyšíme, že] všechny vědomé bytosti krouží osmi vědomími a tak nenacházejí svobodu. Jakých je těchto osm vědomí?
Odpověď:
Jsou to [vědomí] oka, ucha, nosu, jazyka, těla, pojmové mysli, [slučující, rozkládající, volní a pohnutkový souhrn, zvaný] manas a [to, odkud mysl prýští, čemuž se říká] álaya. "Vědomí" znamená rozum a rozeznávání. Například, působí-li na sebe vzájemně oko a podoba, pojmová mysl to rozezná a může to posoudit jako dobré nebo špatné. Podle tohoto posouzení se rodí podoba, která ovlivňuje sedmé vědomí, manas. Přijímáním tohoto ovlivnění, [manas] uchopuje [podobu] a předává tento vliv semenům všech [možných] činů, které jsou již shromážděny v osmém vědomí, zvaném álaya. Vědomí oka existuje tímto způsobem, a stejně je tomu s ostatními. Provedené činy a odměny obdržené všemi vědomými bytostmi nejdříve přemění zásobnici (álaya) do příčinné základny pro tvoření budoucích činů. Tím příčinné základny spočívají na sobě jedna za druhou a posloupnost výsledků pokračuje nepřerušena. Nakonec se vědomé bytosti navrátí na šest cest a jsou obdařeny utrpením zrození a smrti. Z toho důvodu ti, kdo nemohou úplně porozumět mysli, jsou vrháni do zmatku osmi vědomími. Těchto osm vědomí je možno považovat za nezbytně přítomné, nebo je o nich možno říci, že tvoří tvoří prováděné činy na základě současných příčinných vztahů. Když se příčinné vztahy spojí, potom zrodí budoucí příčinné základny pro jednání. Pokud je chceme odseknout a odstranit nyní a neumožnit jim aby se rodily, musíme o nich správně uvažovat. Mít zcela jasno v tom, odkud vědomí oka přichází. Přichází od podoby? Přichází od oka? Přichází od mysli? Pokud přichází od mysli, proč potom slepí lidé, kteří mají mysl, nemohou vytvářet vědomí oka. Jestliže pochází z oka, jak to, že mrtví lidé, kteří mají oči nemohou rozeznávat podobu? Pochází-li z podoby, podoba je netečná a nevědomá [a nemůže vytvářet vědomí oka]. Žádný z těchto tří příčinných článků nemůže jednat samostatně. Když zcela pochopíte mysl, poznáte že když oko spatřuje podobu, příčinná složka "oko" je prázdná. Jelikož příčinná složka "oko" je prázdná, "podoba" je rovněž prázdná. Uvědomujete-li si, že "oko", "vidění" a "podoba" jsou ve své podstatě prázdné, potom zde není rozlišování. Když tu tedy není žádné rozlišování, pojmové vědomí charakterizuje bez rozlišování a sedmé vědomí nemá ani touhu uchopovat ani žádné předměty k uchopení. Potom v zásobnici osmého vědomí nejsou žádné vlivy, jenž by rozvíjely semena poskvrnění a znečištění. Bez těchto semen nejste již dále předmětem zrození a smrti: přebýváte navěky v hluboké jasnosti, nevznikající zrozením či ničené zkázou.

52. Otázka:
Probuzený má tři těla - jak jsou dosahována?
Odpověď:
Tři těla probuzeného jsou dosahována z osmi vědomí, přeměnou osmi vědomí do čtyř moudrostí. Jakmile docílíte těchto čtyř moudrostí, brzy si uvědomíte tři těla. Postupováním od příčiny k následku, rozeznáváme tři těla takto. Pětice vědomí oka, ucha, nosu, jazyka a těla se stane jemnou pozorující moudrostí. Šesté vědomí, pojmová mysl, se stane uskutečněním jednající moudrosti. Sedmé vědomí, manas, se stane moudrostí neodmyslitelné rovnosti. Osmé vědomí, álaya, se stane moudrostí velikého zrcadla.

53.Otázka:
Jaký je význam "čtyř moudrostí", že můžete učinit toto prohlášení?
Odpověď:
Prvních pět vědomí se rovněž nazývá pět smyslových schopností. V tomto případě je pět smyslových schopností branami moudrosti, skrze které si je moudrost vědoma přítomných předmětů, ale bez jakéhokoliv klamu nebo znečištění. Takto bereme těchto pět vědomí a tvoříme z nich jemnou pozorující moudrost. Šesté vědomí se rovněž nazývá schopnost pojmové mysli. Zde, v bráně moudrosti musíme pracovat soustředěně na probuzení. Probuzení znamená čistotu a soulad s dharmou. S tím, že to, co je opravdové, i to, co je smluvené, nahlížíme rovnocenně, zdokonalujeme moudrost a měníme tak pojmovou mysl na moudrost. Vědomá moudrost je schopna čistého vědění, a přeměny vědomosti na moudrost. Tomu se říká uskutečnění jednající moudrosti. Když se manas, sedmé vědomí ničeho nechytá, potom přirozeně neobsahuje nenávist ani lásku. Jelikož není nenávist ani láska, všechny věci jsou si rovny. Tudíž se tomu říká moudrost neodmyslitelné rovnosti. Tak pro álaya, osmé vědomí: když je prázdné, poskvrněná semena jsou všechna čistá. Je to jako čisté zrcadlo zavěšené v prostoru. Všechny myriády podob se v něm objevují, ale toto jasné zrcadlo si nikdy nemyslí: "Já mohu způsobit aby se obrazy objevily," ani obrazy neříkají: "Jsme zrozené ze zrcadla." Jelikož není subjektu ani objektu nazýváme tuto moudrost moudrostí velikého zrcadla.

54. Otázka:
Jsou-li čtyři moudrosti takové, jak je to potom se třemi těly?

Odpověď:
Moudrost velikého zrcadla je bránou jako podstata dharmy, tělo skutečnosti. Moudrost neodmyslitelné rovnosti se pojímá jako podstata úplného štěstí, tělo odměny. Uskutečnění jednající moudrosti a jemně zaznamenávající moudrosti je známo jako podstata změny, fyzické projevení, tělo přeměny.

55. Otázka:
Jak víte, že je tomu tak?
Odpověď:
Říkáme, že moudrost velkého zrcadla je známa jako tělo skutečnosti, neboť je plně vybavena všemi ryzími ctnostmi, plná a dokonalá naprostou pravdou: je jako světské zrcadlo, které může ukázat rozmanité obrazy bez rozlišování. Moudrost neodmyslitelné rovnosti se chápe jako tělo odplaty, neboť když je falešná mysl zcela vyčerpána, je dosaženo přirozené povahy skutečnosti, jenž je všude rovnocenná a myriáda činností je dokonána. Uskutečnění jednající moudrosti a jemně pozorující moudrosti se pojímá jako tělo přeměny proto, že jakmile je šest smyslových schopností ryzích, dopravujete vědomé bytosti v širokém měřítku, jste odpoutáni od vlastní totožnosti a od totožnosti ostatních a necháváte je dělit se o vaše pochopení a pěstovat základnu [pro osvícení].

56. Otázka:
Které ze tří těl probuzeného by měli vědomé bytosti pěstovat nejdříve?
Odpověď:
Sútra učí: "Z těla skutečnosti, jenž je všude rovnocenné proudí tělo odplaty. Z těla odplaty prýští tělo přeměny. Z tohoto těla přeměny pramení dvanáct částí nauky kánonu." Proto nejdříve pěstujte tělo skutečnosti. Když říkáme tělo skutečnosti, myslíme tím správně uvažovanou střední cestu mezi úžasným bytím a nádhernou prázdnotou. Probudíte-li se do této vnitřní pravdy, je to tělo skutečnosti. Vnímáním těla skutečnosti, objevíte, že vaše vlastní tělo a mysl byly vždy ve sporu se skutečností. Když jste spatřili tělo skutečnosti, musíte těžce a soustředěně pracovat, dokud se světská strana přirozeně nestane čirou a čistou a nebude v souladu s tím, jak to je. Po dlouhém čase s tím, jak to je, není už žádná myšlenka toho, jak to je. Když jste toho dosáhli, je to tělo odplaty. Takto, tělo skutečnosti je neodmyslitelně přítomné, ale tělo odplaty existuje skrze pěstované cvičení. Co se týče těla přeměny, sútry učí, že probuzený projevuje všechny druhy těl, která se nazývají těla změny.

57. Otázka:
Pokud tři těla existují tímto způsobem, jak je to s třemi drahokamy?
Odpověď:
Tři těla probuzeného se rovněž nazývají tři drahokamy: To je drahokam probuzeného, drahokam dharmy a drahokam společenství.

58. Otázka:
Kolik druhů tří drahokamů existuje?
Odpověď:
Celkem sečteno, jsou tři druhy.

59. Otázka:
Které to jsou?
Odpověď:
Jsou tři drahokamy jedné podstaty, tři drahokamy rozlišných poloh a tři drahokamy přebývání a udržování.

60. Otázka:
Jaké jsou tři drahokamy jedné podstaty?
Odpověď:
Čistota osvícené přirozenosti základního těla pravé mysli se nazývá drahokam probuzeného. Být plně, bezvýhradně a dokonale se skutečností a vybaven nespočtem záslužných poslání se nazývá drahokam dharmy. Jednota záslužných poslání je drahokamem společenství.

61. Otázka:
Jaké jsou tři drahokamy rozlišných poloh?
Odpověď:
"Rozlišné polohy" znamenají, že tomuto vlastnímu tělu se říká drahokam probuzeného. Schopnost zahrnovat štěstím podle možností a přání pěstovat vlastní život se jmenuje drahokam dharmy. Čtyři prvky a pět shluků spojených dohromady bez rozporu se nazývá drahokam společenství.

62. Otázka:
Jaké jsou drahokamy přebývání a udržování?
Odpověď:
Být dobrým a podpírat ty nahoře a stýkat se s těmi dole tak, že vše je čiré a klidné, tomu se říká drahokam probuzeného. Kázání v závislosti na lidském způsobu myšlení tak, že všichni, kdo slyší jsou plni radosti se nazývá drahokam dharmy. Žít ve společnosti tak, že žádné chování neporušuje vlastní vhodné prostředky a schopnost uvádět v soulad každého tak, že neexistuje svár, to se nazývá drahokam společenství.

63. Otázka:
Proč se jim říká drahokamy?
Odpověď:
Za prvé nejsou ani uvnitř ani vně ani mezi. Jsou nezměrné a nesmírně cenné. Přeneseně se jim říká drahokamy. Toto je míněno vyjádřením "nesmírně cenné ušlechtilé drahokamy splňující přání."

64. Otázka:
Lao c' učí: Cesta probuzeného nic nečiní a přece se vše děje v souladu s ní. Co to znamená?
Odpověď:
Cesta probuzeného je od základu bez prováděné činnosti. Prováděná činnost existuje, neboť vědomé bytosti vytvářejí sobecké názory velikosti hory Sumeru. Pravý význam tohoto nemůže pojmová mysl pochopit. Pouze ti, kdo to zakoušejí, tomu mohou plně rozumět. Stačí, když si poradíš s dokončením práce, a v určitém čase tu bude veliké probuzení.

65. Otázka:
Sútra praví: "Všechny věci vystupují do popředí z této posvátné knihy." [Co to znamená?]
Odpověď:
[Zde] posvátná kniha znamená mysl. Mysl se může projevit jako cokoliv. Všichni praktikující rozvinou objasnění pěstováním nejvyšší správné cesty klidného dokonalého probuzení. Všichni probuzení, všichni ti, kdo jsou takto, začínají svým vlastním pěstováním a končí přeměnou ostatních bytostí. Není nic, čeho by nedosáhli. Odtud úsloví "Všechny věci vystupují do popředí z této posvátné knihy."

66. Otázka:
Sútra mluví o tom, který je takto, jako o tom, jenž nese náklad. Co je tím míněno?
Odpověď:
Měli byste pouze odrážet zpět přirozenost skutečnosti. Nepřebývat ve vašem obvyklém stavu, místo toho si uvědomíte, že nemáte [žádné] stálé tělo. Kdo ponese ten náklad? Hluboce porozumět moudrosti, která vše převyšuje a všeobecně ji vykládat lidem, znamená nést náklad pravé dharmy. [Probuzení] dopravují její vznešený význam a nechávají všechny vědomé bytosti dosáhnout záslužné činy. Odtud hovor o tom, který je takto, jako o tom, který nese náklad.

67. Otázka:
Co je míněno tím, když sútry učí, že ten, který je takto, zachraňuje vědomé bytosti?
Odpověď:
Musíte sami pro sebe porozumět, že pravá totožnost vědomých bytostí je od základu čistá, ale když šest smyslových schopností tvoří utrpení podobou, rodí se choroba. Pozorujeme-li, že zrození je v zásadě prázdné, co je tu k zachraňování? Proto, když říkáte, že ten, který je takto, zachraňuje bytosti, jste připoutáni k [představě] vlastní totožnosti a ostatních bytostí.

68. Otázka:
Co znamená "diamantová prajňá-páramitá"?
Odpověď:
"Diamant" znamená mysl tvaru. Prajňá je schopnost poznávání. Páramitá znamená dosažení druhého břehu.

69. Otázka:
Jaký je význam] "Nechytání se podob. Takovost se nehýbe."? [
Odpověď:
Pokud Vaše mysl tvoří [představy, že] existuje přicházení a odcházení, to znamená vymyšlené jevy, všechno toto jsou podoby neklidu. Pokud je vaše mysl nevytváří, není žádné přicházení a odcházení: uprostřed vymyšlených jevů je oddělení se jak od pohybu, tak od nehybnosti. To je stálé trvání. Tudíž je řečeno: "Takovost se nehýbe."

70. Otázka:
Sútra srdečného místa učí, že omývání sedmi věcmi přináší mnichům nezměrné zásluhy. Řekněte nám, prosím, co je míněno těmito zásluhami.
Odpověď:
Co učí sútra je naprosto pravdivé. Máte-li sedm věcí a omýváte s nimi, vnitřní a vnější bude zajisté v souladu, a zásluha bude nezměrná. Pokud vždy berete skutečnou přirozenost mysli na lehkou váhu, pokud vyhovujete nenasytnosti a hněvu, jestliže se hádáte pro správné a nesprávné, jste-li příčinou úpění a křiku druhých lidí, potom i kdybyste omývali se sedmi věcmi, proléváte krev probuzeného: neustále sestavujete záměrnou činnost tří močálů. Omýváte-li takto, je to jako omývání v bahně. Musíte to zcela zastavit. Nechť jsou tělo i mysl čisté. Nenechávejte vznikat touze a hněvu, a přirozeným způsobem budete klidní a oddělení od rozlišování. Vodou nerozlišování smyjete všechen prach a špínu a stanete se zcela dokonalými a čistými.

71. Otázka:
Jak bychom měli zacházet s touto myslí tří jedů, abychom dosáhli šesti paramit dokonalostí?
Odpověď:
Musíte být stateční a smělí a rázně postupovat. Proti třem jedům složte tři sliby. Slib odstřihnout všechna zla, abychom se vypořádali s jedem hněvu. Slib pěstovat všechny podoby dobra, abychom se vypořádali s jedem nevědomosti. Slib osvobodit všechny vědomé bytosti, abychom se vypořádali s jedem nenasytnosti. Jakmile se schopnost odstranit všechno zlo a schopnost pěstovat dobro sloučí v mysli, tři jedy jsou zkroceny a dosahujete tři ryzích kázní. Dále, nechť je vysvětleno zklidnění mysli. Proti pěti shlukům [tvar, pocit, vnímání, motivační slučování a vědomí] vyvineme pět druhů uklidňování mysli. Za prvé, slibujeme pohlížet na všechny vnímající bytosti jako na ctihodné a moudré a na sebe sama jako na obyčejné lidi. Za druhé, slibujeme chápat všechny vnímající bytosti jako krále a sebe sama jako plebejce. Za třetí, zavazujeme se nazírat všechny vnímající bytosti jako učitele a sama sebe jako učedníky. Za čtvrté, slibujeme vidět všechny vnímající bytosti jako rodiče a sebe samé jako děti. Za páté, zavazujeme se hledět na všechny vnímající bytosti jako na pány a na sebe sama jako na sluhy. Šesti pramitám se také říká šest oproštění: [jsou to] dávání, kázeň, trpělivost, činný růst, meditativní soustředění a moudrost. Jsou užívány k vypořádání se s šesti rovinami bytí. Je-li šest smyslových orgánů průzračných, těchto šest rovin bytí se nerodí. Nejste-li připoutáni k vnitřnímu či vnějšímu a samovolně dáváte, tvoří to dávání dosahující druhého břehu, vrchol dávání. Když si je dobro rovno se zlem a ani jedno není k nalezení, je tím tvořena kázeň dosahující druhého břehu, bezvadnost kázně. Jakmile jsou předměty a vědomosti v souladu a není už mezi nimi rozporu, stává se to trpělivostí dosahující druhého břehu, úplností snášenlivosti. Když se velký klid nikdy nehýbe, zatímco jsou myriády záměrných činností samovolné, tvoří to rozvoj dosahující druhého břehu, vrchol činného růstu. Jakmile skvostná nehybnost vzkvétá a tělo skutečnosti se samovolně objevuje, stává se to meditativním soustředěním dosahujícím druhého břehu, dokonalým rozjímáním. Když se nádherný klid otevře do neměnného, věčně trvajícího, ničím nespoutaného osvícení, tvoří to dokonalý vhled, vrcholnou moudrost. To bývá zváno šest dokonalostí. Sanskrtské slovo páramitá znamená "dosažení druhého břehu."

72. Otázka:
Až dosud byli mezi běžnými lidmi všechny rozmluvy druhu otázka odpověď [pokusy] o zhodnocení vytvářející [stavy neupřímné] mysli a tvořící soužení. Avšak vy, mistře čchanu, jste nás obdaroval radostí zanechal jste nás bez nejmenších pochybností. Netroufáme si jednat podle našeho přání [a tázat se dále], obávajíce se že vás obtěžujeme.
Odpověď:
Nemáte-li pochybnosti, netažte se násilně. Kdyby měla dharma otázky a odpovědi, měla by nejvyšší a nejnižší úroveň. Bez otázek a odpovědí si je dharma všude rovna. Hledáte-li jak rozšířit vaše chápání a výklady, ztrácíte základní cestu, a to vám postaví překážku vědomosti, kterou si tvoříte v mysli. Způsobí to vlny ve vaší mysli. Máte-li však skutečně pochybnosti a tíživé body, musíte se na ně vytrvale tázat, abyste vyzkoušeli jak to doopravdy je.

73. Otázka:
Co je míněno tím, když Sútra o objevení se na Lance učí o bytí velmi vzdáleném od uvědomování si a od předmětů uvědomování?
Odpověď:
Jakmile se [takové] vědomí [jednotlivce a předmětu] nerodí, mysl je klidná a neotřesitelná. Tazatel zakončuje: Ač jsem jen obyčejný laik, mé vědomí již vstoupilo na Cestu. To co slyším Mistra nyní říkat je zcela pravé nejvyšší osvícení. Jeho mysl, jenž je zaměřena na splnění všech slibů nikdy neustupuje. Odseknuv náhle světské spleteniny, psychické schopnosti jeho mysli a šest vědomí nemají umístění, středem jeho pozornosti je Jedna Mysl. Jak k němu vzhlížíme a žízníme, nemůžeme zastavit náš pláč a nářek. Dává nám poznat stud: nejsme schopni zadržet slzy smutku. Cítíme lítost hluboko v našich srdcích, že jsme po tak mnoho eónů v klamu míjeli tuto skutečnost. Nebýt soucitu Mistra čchanu k nám nízkým, neměli bychom žádné prostředky k probuzení. Proto toto nazýváme "Pojednání o velkém osvobození." Je-li sepisování tohoto pojednání v souladu se záměrem moudrých, pak nechť je toto požehnání zjeveno všem vnímajícím bytostem. Nesouzní-li s úmyslem moudrých, doufám že provinění bude smazáno. Nejsou-li žádní lidé [ hodni toho, aby tak konali ], nemělo by to být šířeno. Bojím se, že by to mohlo být užito k pomlouvání a napadání moudrosti dharmy. Pakliže jsou lidé opravdového probuzení a dostatečných zásluh, nechť ji předávají, nechť se rozdělí o náš hluboký soucit a péči. Dharma vznešené cesty nemůže být ukázána lehce. Neumožňuje jásavou radost ani polemiku. Je to pouhá mysl v odmlčení poznávaná sebou: nesprávné myšlenky se nerodí a podstata vlastního já a předmětů zanikla.

74. Otázka:
Až dosud byli mezi běžnými lidmi všechny rozmluvy druhu otázka odpověď [pokusy] o zhodnocení vytvářející [stavy neupřímné] mysli a tvořící soužení. Avšak vy, mistře čchanu, jste nás obdaroval radostí zanechal jste nás bez nejmenších pochybností. Netroufáme si jednat podle našeho přání [a tázat se dále], obávajíce se že vás obtěžujeme.
Odpověď:
Nemáte-li pochybnosti, netažte se násilně. Kdyby měla dharma otázky a odpovědi, měla by nejvyšší a nejnižší úroveň. Bez otázek a odpovědí si je dharma všude rovna. Hledáte-li jak rozšířit vaše chápání a výklady, ztrácíte základní cestu, a to vám postaví překážku vědomosti, kterou si tvoříte v mysli. Způsobí to vlny ve vaší mysli. Máte-li však skutečně pochybnosti a tíživé body, musíte se na ně vytrvale tázat, abyste vyzkoušeli jak to doopravdy je.

75. Otázka:
Co je míněno tím, když Sútra o objevení se na Lance učí o bytí velmi vzdáleném od uvědomování si a od předmětů uvědomování?
Odpověď:
Jakmile se [takové] vědomí [jednotlivce a předmětu] nerodí, mysl je klidná a neotřesitelná. Tazatel zakončuje: Ač jsem jen obyčejný laik, mé vědomí již vstoupilo na Cestu. To co slyším Mistra nyní říkat je zcela pravé nejvyšší osvícení. Jeho mysl, jenž je zaměřena na splnění všech slibů nikdy neustupuje. Odseknuv náhle světské spleteniny, psychické schopnosti jeho mysli a šest vědomí nemají umístění, středem jeho pozornosti je Jedna Mysl. Jak k němu vzhlížíme a žízníme, nemůžeme zastavit náš pláč a nářek. Dává nám poznat stud: nejsme schopni zadržet slzy smutku. Cítíme lítost hluboko v našich srdcích, že jsme po tak mnoho eónů v klamu míjeli tuto skutečnost. Nebýt soucitu Mistra čchanu k nám nízkým, neměli bychom žádné prostředky k probuzení. Proto toto nazýváme "Pojednání o velkém osvobození." Je-li sepisování tohoto pojednání v souladu se záměrem moudrých, pak nechť je toto požehnání zjeveno všem vnímajícím bytostem. Nesouzní-li s úmyslem moudrých, doufám že provinění bude smazáno. Nejsou-li žádní lidé [ hodni toho, aby tak konali ], nemělo by to být šířeno. Bojím se, že by to mohlo být užito k pomlouvání a napadání moudrosti dharmy. Pakliže jsou lidé opravdového probuzení a dostatečných zásluh, nechť ji předávají, nechť se rozdělí o náš hluboký soucit a péči. Dharma vznešené cesty nemůže být ukázána lehce. Neumožňuje jásavou radost ani polemiku. Je to pouhá mysl v odmlčení poznávaná sebou: nesprávné myšlenky se nerodí a podstata vlastního já a předmětů zanikla.











 



   

  Na úvod | Cvičení | Meditace | I-ťing | Aktuality | Odkazy | e-mail
© 2003 - 2016 Webdesign Grizzled Dragon   All rights reserved